Proč máme u domu raději velkou zahradu?

Valná většina z nás sní o bydlení v rodinném domě se zahradou. Je to zkrátka trend v dnešní době, bez ohledu na to, zda si to můžeme dovolit či nikoliv. Je tedy jen pochopitelné, že se ceny tohoto typu bydlení v podstatě neustále zvyšují. Pokud se však kohokoliv zeptáte, vždy se dozvíte, že chtějí pokud možno co největší zahradu.

To je poměrně zvláštní, neboť ji z valné většiny obvykle ani nevyužijeme. V naprosté většině případů na ní máme pouze obyčejný trávník, který jednou za čas posekáme. Ani v létě na ní příliš často nejsme, rozhodně ne na celém pozemku. Pokud se nekoupeme v bazénu, pak většinou trávíme čas doma, kde je přeci jen stín a větší chládek a kde máme leckdy i klimatizaci. Valná část pozemku je tedy v podstatě nevyužitá. Proč po něm tedy toužíme?

Důvodů je hned několik. Tím prvním je touha po soukromí. Pokud totiž máme malou zahrádku, v podstatě jen nudličku, jakou vídáme u moderních řadových domů, pak je náš dům prakticky nalepen na ten sousedův. To znamená, že jim v podstatě vidíme do oken a oni vidí nám, nehledě na to, že slyšíme každé šustnutí, které se u nich děje. A lidé, kteří se dnes setkávají s mnohými sledovacími zařízeními, ať už jde o kamery na ulici po monitoring v zaměstnání, chtějí mít alespoň doma soukromí – plus jej tu fakt, že nikdo nechce, aby každý věděl například o jeho intimních aktivitách.

Ovšem soukromí není jediným důvodem. Tím dalším je určitý pocit volnosti a svobody. Nechceme být uzavřeni do malého prostoru, a velký pozemek nám to pomáhá překonat. Jistě, plně jej nevyužíváme, ovšem důležité je, že máme tu možnost jej využít, pokud budeme chtít. Když k tomu přičteme fakt, že půda se stává stále vzácnější, jen pochopitelné, proč jí chceme vlastnit co nejvíce, byť to znamená, že k tomuto nedostatku stále sami přispíváme. Ten falešný pocit soběstačnosti nám za to stojí.